Co je geotermální energie?
Jde o energii pocházející z horkého nitra Země. V menší míře je jejím původcem také teplo z rozpadu radioaktivních prvků obsažených v zemské kůře (jedná se o izotopy draslíku, thoria a uranu). Celkový geotermální výkon Země uvolňovaný v každém okamžiku do jejího bezprostředního okolí je 40 TW. Z lidského měřítka ji můžeme označit za prakticky nevyčerpatelný zdroj energie.
Můžeme tuto energii využít v našich podmínkách?
V České republice se pro výrobu elektřiny a tepla z geotermální energie předpokládá především využití principu HDR (hot dry rock – horké suché horniny). Jedná se o vytvoření podzemního výměníku v hloubce s teplotou kolem 200 °C, což v našich podmínkách odpovídá přibližně 5 km. Výměník se skládá ze třech vrtů ukončených ve vzdálenosti několik set metrů od sebe. Horniny mezi konci vrtů se uměle rozruší (tj. zvýší jejich puklinová propustnost). Do centrálního vsakovacího (injekčního) vrtu je pak zaváděna chladná voda, která po dosažení konce vrtu prostupuje vytvořeným podzemním propustným rezervoárem a ohřívá se. K povrchu se ohřátá pára s vodou vrací dvěma krajními čerpacími (produkčními) vrty. Na povrchu předává voda svou energii do sekundárního okruhu (v něm dochází k výrobě elektřiny a tepla). Ochlazená voda se pak opět vrací injekčním vrtem zpět do tepelného výměníku.
Existuje též možnost tzv. hydrotermálního systému výroby elektřiny a tepla, kdy se vyhloubí vrt do podzemního rezervoáru dostatečně horké vody s dostatečnou kapacitou. Horká voda se exploatačním vrtem čerpá na povrch, zde předá energii do sekundárního okruhu a injekčním vrtem se vrací zpět do podzemního rezervoáru. V podmínkách ČR se však nepředpokládá, že tento systém bude díky geologickým podmínkám k dispozici.
Proč je výroba elektřiny metodou HDR výhodná?
- Je bezproblémová z hlediska ochrany přírody a životního prostředí vůbec.
- Není závislá na klimatických a meteorologických podmínkách (jako solární, větrná a vodní energie či energie z biomasy)
- Může fungovat 8760 hodin v roce, a přitom je plně regulovatelná podle okamžitých potřeb
- Neemituje do ovzduší žádné skleníkové plyny ani jiné škodliviny
- Jde o elektřinu z decentralizovaného zdroje, využitelného i pro krizové zásobování
Zkušenosti ze zahraničí
Geotermální energie se pro výrobu elektřiny případně i tepla využívá již více než 100 let. Průkopníkem byla především Itálie (nejstarší elektrárna z roku 1904 zde byla v Lardellu, dále např. Tuscany). Desítky let se také vyrábí elektřina z geotermální energie v Rusku (elektrárny Mutnovská, Paužetka na Kamčatce) a na Islandu (např. Krafla), delší historii má i Turecko (teplárna Denizli), Azorské ostrovy a Guadeloup. V současné době je instalovaný výkon geotermálních elektráren či tepláren největší v Itálii (791 MWe), na Islandu (202 MWe) a v Rusku (79 MWe). Jde však především o využití horkých pramenů uložených blízko zemského povrchu či dokonce vyvěrajících na povrch.
Pro výrobu elektřiny z páry a vody o teplotě kolem 200 °C nelze využít klasický parní cyklus, v současné době se proto používá Organický Rankinův cyklus nebo jeho modifikace Kalinův cyklus. Optimální velikost teplárny pro tři hluboké vrty je 5 MWe a až 50 MWt, což přibližně znamená čistou roční produkci elektřiny 35 GWh a produkci tepla až 1 PJ.
Ačkoli hlubinná geotermální energie, podstatným způsobem rozšiřuje možnosti praktického využití tohoto obnovitelného zdroje , začala se průmyslově využívat až v posledních letech. Jeho využití vyžaduje dosažení hloubky několik kilometrů, pomocí náročného technického vybavení. Rozhodující jsou vhodné geologické podmínky a tyto je nutné ověřit což sebou nese vynaložení určitých finančních prostředků. Přesto v současné době dochází v Austrálii, na Islandu, ale i v SRN k něčemu, co lze nazvat „geotermální horečkou“.
Vedou k tomu tyto důvody:
- Blíží se doba kdy budou klasické zdroje vyčerpány
- Většina výroby energie z klasických zdrojů má negativní dopady na životní prostředí (včetně klimatických změn)
- Předpokládá se výrazný pokles relativně vysokých nákladů (nyní se pohybují v rozmezí 200 – 250 mil Kč/MWe)
Situace v současné době
Zatím je v provozu pouze několik elektráren či tepláren využívajících hlubinnou geotermální energii, řada dalších je však připravuje.
Austrálie: v provozu elektrárny Habanero 1 – 3 se systémem HDR v oblasti Copper Basin na jihu Austrálie, každá 5 MWe; v této oblasti ve výstavbě desítky dalších HDR elektráren, např. Paralana 1, 2, Yerila, Frome 1 – 4, Heatflow 1 – 3, Blanche)
Island: v provozu např. teplárna Húsavik na SV pobřeží Islandu, 2 MWe; ve výstavbě nejméně 10 tepláren v JZ oblasti ostrova, jde většinou o využití povrchových horkých pramenů, ale také hlubinná energie;
SRN: v provozu teplárny Unterhaching, Offenbach, Landau, Neustadt Glave, Bad Schonebeck - hydrotermální, Bad Urach - HDR; ve výstavbě řada dalších tepláren, například Riedstadt, Bruchsal, Isar u Mnichova, Brémy, Karlsruhe atd
Rakousko: Altheim – hydrotermální
Francie: Soulz – výzkumný projekt HDR, připravuje se instalace teplárny
Švýcarsko: ve výstavbě Basilej, HDR
USA: ve výstavbě několik HDR elektráren v západních státech
Projekty dalších geotermálních tepláren se připravují například Maďarsko, Itálie a Španělsko
Politika organizace
Organizace Centrum pro výzkum energetického využití litosféry, v.v.i., ( CVEVL v.v.i.) byla založena jako veřejná výzkumná instituce v roce 2007 za účelem provádění výzkumu a vývoje v oblasti přírodních a technických věd. Předmětem činnosti organizace je využití geotermální energie pro výrobu elektřiny a tepla v České republice. Důvodem pro tuto činnost je omezení a vyčerpání klasických zdrojů, možnost výroby energie bez negativních dopadů na životní prostředí včetně klimatických změn a předpokládaný relativně vysokých nákladů na energie, které se nyní se pohybují v rozmezí 200 – 250 mil Kč/MWe.
Systémy managementu jakosti (QMS) a životního prostředí (EMS) tvoří integrovaný systém řízení organizace. Vedení organizace se zavazuje neustále zlepšovat efektivnosti integrovaného systému řízení, především prostřednictvím stanovených cílů, cílových hodnot, programů a kontrolních mechanizmů.
Oblast řízení jakosti:
- plnění požadavků a přání našich zákazníků a veřejnosti je základním cílem organizace; jejich spokojenost je vždy na prvním místě
- služby zákazníkům jsou poskytovány v nejvyšší kvalitě; zákazníci se setkávají s všestrannou ochotou a pomocí pracovníků společnosti
- základními pravidly vystupování pracovníků společnosti je pozitivní přístup, slušné chování a vystupování i mimo pracoviště, vysoká profesionalita a odborná úroveň, spolehlivost a serióznost
- své konání směřujeme k posílení tradice a dobrého jména společnosti spolu s maximální snahou rozšiřovat kvalitu i kvantitu nabízených služeb a tím zajistit dlouhodobou perspektivu organizace a tím i jistoty našich zákazníků
- společnost vytváří příznivé pracovní podmínky pro své pracovníky; pracovníci si vzájemně pomáhají a posilují tím týmový způsob plnění svěřených úkolů; zaměstnání ve společnosti je pro pracovníky prestižní záležitostí
Oblast systému environmentálního managementu:
- organizace se zavazuje neustále plánovité zlepšovat svůj environmentální profil při zachování a rozvíjení jejích podnikatelských aktivit.
- udržení podmínek zdravého prostředí zavazuje organizaci k plnění všech požadavků platných zákonů a nařízení na ochranu životního prostředí a dalších požadavků, kterým podléhá.
- organizace předchází vzniku příčin možného poškození životního prostředí a postupně se snaží orientovat na dodavatele, kteří principy EMS do své činnosti zavádějí, nebo již mají systém zaveden a kteří mají vyřešen proces recyklace nebo likvidace odpadů
- organizace otevřeně a vstřícně komunikuje s veřejností a zainteresovaným stranám poskytuje pravdivé informace o dopadech své činnosti na životní prostředí.
- nástroji k neustálému zlepšování efektivnosti systému environmentálního managementu je především identifikace, přezkoumání a vyhodnocení závažnosti všech environmentálních aspektů, stanovení cílů, cílových hodnot a programů EMS a definovaný systém kontrolních mechanizmů.
Kontakt
CENTRUM PRO VÝZKUM ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ LITOSFÉRY, v.v.i.
Jablonecká 41
460 01 Liberec 5
Pracoviště Telematika
Bulharská 742/9
360 01 Karlovy Vary
Tel.: +420 776 651 920
Email: info@cvevl.cz
Telematika
Dopravní telematika
Doprava v klidu
Problematika parkování je v současné době stále aktuálnější, a to jak v rovině řešení nedostatku parkovacích míst, tak i pro minimalizaci marných cest při hledání volných míst k parkování. Komplexní přístup k řešení parkování je jedinou cestou k jeho úspěšné optimalizaci.
POHODLNÝ BEZKONTAKTNÍ VJEZD A AUTOMATICKÁ
PLATBA UŽIVATELI ZA PARKOVÁNÍ
Při vjezdu parkovací systém rozpoznává uživatele a umožňuje
parkování, při výjezdu se automaticky strhává platba dle tarifu a pouští.
Všechny činy se konají automaticky, bez elektronické karty nebo papírového
parkovacího lístku.
JEDINÁ BRÁNA BEZHOTOVOSTNÍ PLATBY
Zákazníci mohou platit za parkování prostřednictvím bankovní
karty, tankovací kartou, z účtů mobilního operátora nebo placenou SMS, a to bez
jakéhokoli dalšího zařízení na parkovišti.
INTERAKTIVNÍ KOMUNIKAČNÍ KANÁL S POTENCIÁLNÍMI ZÁKAZNÍKY
Možnost odeslání zprávy pro uživatele ještě při vstupu na
parkovišti.
JEDINÁ BRANA SPOJENÍ PARTNERŮ PARKOVIŠTĚ
Partneři parkoviště mohou poskytovat platební funkce
parkování v jejich rozhraní s jednotným řízením ze strany provozovatele
parkoviště
Smart city
Smart City je koncept, který využívá digitální, informační a komunikační technologie pro zvýšení kvality života ve městech. Zaměřuje se na efektivní využívání stávajících a hledání nových zdrojů, snižování spotřeby energií, eliminaci zátěží životního prostředí, optimalizaci dopravy a sdílení dat pro veřejné účely. Smart City je postaveno na následujících pilířích:
Pilíř „Inteligentní mobilita“
řízení a regulaci dopravy ve městě (včetně cyklistiky a dopravy
v klidu) pomocí dopravní telematiky, administrativních opatření i plánovitého
rozvoje městské dopravní infrastruktury – důležitým nástrojem je přitom evropská
metodika Plánů udržitelné mobility (SUMP);
rozvíjení uživatelsky příjemné hromadné dopravy jako plnohodnotné
alternativy k dopravě individuální
zavádění ekologicky čistých pohonů v hromadné i individuální
dopravě (například rozvoj elektrické MHD, dobíjecí infrastruktura pro
elektromobily nebo systémy car sharingu elektrických vozidel).
Pilíř „Inteligentní energetika a služby“
využívání obnovitelných zdrojů energie nebo kombinované
výroby elektřiny a tepla a jejich bezpečnou integraci do městské energetické
sítě;
inteligentní řízení spotřeby energie, včetně energetického
hospodářství budov a podpory jejich energeticky úsporných řešení;
inteligentní řízení městských služeb směrem k efektivnímu
využívání energie a přírodních zdrojů – především energeticky úsporné veřejné
osvětlení, efektivní odpadové hospodářství a efektivní hospodaření s vodou.
Pilíř „Informační a komunikační technologie“
podpora jak infrastrukturní stránky městského života, tak
samotný proces řízení města.
Vedle dopravní telematiky sem patří například:
systémy komunikace vedení města s občany a rozmanité informační
aplikace pro občany a návštěvníky
systémy inteligentního řízení veřejného osvětlení a dalších
městských služeb, včetně např. řízení spotřeby energií a vody;
monitorovací a bezpečnostní systémy pro ochranu majetku a osob
ve městě, včetně požární signalizace a monitoringu životního prostředí;
monitorovací a diagnostické systémy pro včasnou detekci
poruch v městské infrastruktuře;
inteligentní platební systémy v městských službách (například
veřejná doprava nebo parkování);
informační systémy pro ochranu a monitoring vážně nemocných
a zdravotně postižených občanů, aj.